INDICKÉ KOBERCE

Umění výroby koberců bylo v Indii zavedeno a podporováno pravděpodobně velkým Mogulem Akbarem (1556-1605), který přivedl perské tkalce spolu se zkušenými umělci a vzory k výrobě koberců pro svoje paláce.

Během 16., 17. a 18. století bylo umění tkaní koberců v Indii na vrcholu, v té době bylo vyrobeno mnoho význačných koberců z nejjemnější ovčí vlny a hedvábí, s perskými vzory. Kvalita však poklesla v průběhu 19. století a začátkem 20. století, s výjimkou některých menších produkcí ve městech Srinagar, Amritsar a Agra.

Po vyhlášení nezávislosti Indie v roce 1947 zažila výroba koberců díky většímu komerčnímu uplatnění jako obchodního a exportního artiklu znovuzrození. I když se značná část tkalců přestěhovala do Pákistánu, nic nezabránilo tomu, aby se tradice ruční výroby koberců vytratila a díky mnoha zavedeným manufakturám byla vychována nová generace tkalců.

Dnes je Indie velký exportér levných ručně vyráběných koberců, které se liší nižší kvalitou a jsou vyráběny z vlny různého původu často importované levnější vlny z Austrálie. Vzory jsou přebírány ze všech možných oblastí, nejčastěji se používají perské a čínské vzory.

Koberce vyrobené v Indii a napodobující známé druhy se označují předponou Indo, například Indo – Gabbeh, Indo – Mir. Ostatní druhy jsou vyváženy pod značkou Jaipur, Bhadomi, Šrínagaru atd.