Čína má dlouhou tradici výroby koberců. První koberce, které byly vyrobeny a pravděpodobně použity jako zboží, jsou datovány do doby před 2000 lety. Byly použity jako koberce pro císařský dvůr. Umění vázání koberců se však v Číně nejvíce rozvinulo někdy okolo 15. a 17. století.

Vzory na starších čínských kobercích jsou často převzaty ze vzorů maleb na porcelánu a hedvábí. V některých případech jsou použity staré náboženské symboly, proslulé dračí motivy, či příležitostně symboly s taoistickým anebo buddhistickým původem.

Použitý materiál těchto starších koberců byly tenké osnovní příze z bavlny, které spolu s hrubší přízí kobercového vlasu tvořil velké uzlíky. Koberce byly poměrně silné. Koberce byly vyráběny v provinciích Kansu, Ningxia, Suiyan a ve Vnitřním Mongolsku nedaleko města Baotou (koberce z Baotou, často v malých velikostech, charakteristické vzory krajin a symbolických motivů v různých odstínech modré, jako dominující barvy). Později se manufakturní výroba koberců rozšířila do dalších provincií Shansu, Hubei.

Na současně vyráběných kobercích, se nachází celá řada různých vzorů, jako jsou květiny, staré náboženské symboly, ale i některé typicky perské motivy. Tyto koberce jsou vyráběny ze strojně předené vlny z domácí produkce nebo dovozu, barvené odolnými syntetickými barvivy. Značná část současně vyráběných koberců je vyráběna také jako kombinace bavlněné osnovy a hedvábného vlasu, který v kombinaci s vyšším vlasem dodává kobercům specifický vzhled, a vytváří rozdílný pohled na koberec z různých stran daného kusu. Velká část novější produkce koberců jsou silnější a kompaktní kusy z důvodu použité dvojité osnovy, (dvě vrstvy nití). Typ uzlů je používán senneh (asymetrický). Výroba těchto koberců je dnes realizována ve městech Peking a Tianjin a jejich okolí.

Čínské koberce jsou prodávány převážně pod názvem Ningxia, Tien sin, Baotou a Peking.